- Úvod
- Rostlinná a živočišná výroba
- Nová porodna prasnic se otevřela ve Stonavě
Nová porodna prasnic se otevřela ve Stonavě
17. března 2009
Investice do chovu prasat v podmínkách českého trhu se zemědělskými komoditami, který je léta poznamenán výraznými cenovými výkyvy, je nutné provádět vždy po zralé úvaze tak, aby její návratnost byla reálná i v (cenově) krušných časech.
Velkochov prasat zahájil ve Stonavě, v roce 1972 Společný družstevní podnik, který postavil první velkokapacitní stáje pro odchov a výkrm prasat. Podnik byl později včleněn do Státního statku Karviná, gigantu hospodařícím téměř na celém území okresu. Od roku 1992 zde hospodaří Tadeáš Koch. Nejprve odkoupil od předchozího majitelel základní stádo a pronajal objekty, později na základě privatizačního projektu farmu zprivatizoval. Chov a výkrm prasat jako hlavní podnikatelskou aktivitu doplnil o provádění staveb, zemních a výkopových prací a o technické služby jak pro okolní zemědělce, tak pro průmyslové podniky i obce. Prasečí kejdu, hlavní odpad provozu farmy, začal zpracovávat ve vlastní kompostárně.
Život, čas a osudy okolních podnikatelů nepodnikatelů jasně ukázaly, že práci je potřeba dělat precizně a investice uvážlivě. A Tak majitel a řídící pracovníci farmy museli nejprve dokázat maximálně využít stávající technologie a stavby i s jejich chybami poplatnými době, ve které vznikaly, a potom se teprve krok po kroku pustit do větších investic.
Jednou z prvních byla investice do základního stáda. Záměnou prasnic českého plemene za prasnice a prasničky dánských linií dosáhli u finálních hybridů zlepšení užitkovosti, tedy jak vyššího přírůstku, tak lepší konverze krmiv, která se v posledních pěti letech pohybuje od 2,7 do 2,9 kg krmiva na 1 kg přírůstku hmotnosti, a vynikající zmasilosti pohybující se kolem 59%. Užitkovost prasnic ustájených v objektu před rekonstrukcí se přiblížila zcela zřejmě svému technologickému maximu, tedy 11 ks živě narozených selat na prasnici a vrh a 10 ks odchovaných selat na prasnici a vrh, roční produkce prasnice tedy dosahuje 22 ks odchovaných selat. Uvedená čísla svědčí o pozorné práci všech pracovníků farmy.
Rekonstrukce porodny
Před samotným provedením rekonstrukce bylo nutné zvážit mnoho důležitých aspektů. V prvé řadě financování. Nabízelo se využít programu Sapard, který by přinesl investiční dotaci až do poloviny výše nákladů. Ovšem jednou z podmínek využití programu je provádět stavbu dodavatelsky. Farma by tedy nemohla využít vlastního potenciálu. Majitel se proto rozhodl stavět svépomocí a stavbu financovat částečně z vlastních zdrojů a částečně z investičního úvěru.
Při zvažování nové stájové technologie bylo nutné mít na paměti nejen zlepšení parametrů stájového prostředí, tedy pohodu ustájených zvířat, ale i zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců a snížení emisí škodlivin do vnějšího prostředí farmy. Z různých variant vyšla vítězně technologie ustájení AGRIVAN firmy AGRICO Třeboň.
Prasnice jsou dnes ustájeny v kompaktních vanových kotcích v hrazení z pozinkovaných ocelových trubek. Stání prasnice je provedeno z litinového roštu, prostor kotce vyhrazený pro selata je osazen plastovým roštem tak, že litinový rošt stání prasnice vystupuje 20 mm nad stání selat. Kombinací dvou materiálů s různou tepelnou vodivostí a výškovým rozdílem je dosaženo několika výhod. Litina přijemně ochlazuje laktující mléčné žlázy matek a zároveň odpuzuje selata, výškový rozdíl mezi rošty odrazuje selata převážně v prvních dnech po narození, tedy v době, kdy jim nejvíce hrozí zalehnutí. Kotec je vybaven doupětem pro selata s elektricky vyhřívanou podlážkou. Krmivo je prasnicím podáváno terčíkovými dopravníky vedenými v ocelovém pozinkovaném potrubí k plastovým dávkovačům s ruční regulací. Z dávkovače propadá krmná směs do koryta, ve kterém je umístěna sprchová napáječka připojená na tlakovou vodu. Pro přikrmování kojených mláďat doplňkovou startovací směsí je kotec vybaven v zóně selat krmítkem umístěným poblíž kolíkové napáječky napojené na vodní řád přes expanzní nádrž.
Dno kotce tvoří podroštová plastová vana uzavřená šoupátkem s kapacitou do deseti dní, tedy do doby, než začne kejda fermentovat. Po deseti dnech je přepouštěna do sběrného potrubí napojeného na kejdové hospodářství celé farmy. Takové řešení manipulace s exkrementy výrazně snižuje emisi amoniaku do stájového prostředí, a tedy i vně stáje, ale i zabraňuje vzniku průvanu ve stáji z podroštových prostor.
Celá porodna je rozdělena na jednotlivé uzavřené sekce s ustájenými prasnicemi tak, aby předpokládaný počet odstavovaných selat z každé z nich umožnil jejich skupinový výkrm v dalších stájích. Sekce jsou vybavené nuceným podtlakovým větráním. Klimatizace je tedy řešena ventilátorem, větrací štěrbinou se stavitelnými klapkami a ústředním topením napojeným na plynovou kotelnu.
Dobrou práci je třeba prezentovat
Slavnostní otevření rekonstruované porodny se konalo 8. února 2003 za přítomnosti stávajích i bývalých pracovníků provozu. Pozvání přijali také vedoucí pracovníci okolních podniků, s nimiž farma Stonava spolupracuje, zástupci státní správy, starostové okolních obcí a pracovníci dodavatelských firem. Přítomen byl i předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě ing. Jaroslav Hajda, CSc. Slavnostní přestřižení pásky provedli ruku v ruce majitel Tadeáš Koch a senátor zvolený za volební obvod Karviná Ondřej Feber. Tabuli pro hosty připravil bratr majitele Leszek Koch ve své výrobně masných výrobků. Při slavnostním otevření porodny prezentoval majitel farmy své další investiční záměry. Na řadě začnou rekonstrukce odchovny selat s obdobnou technologií odklizu kejdy a výstavba nové výkrmny s kapacitou 500 kusů prasat ve výkrmu.