Na konci osmdesátých let minulého století měla Stonava na Karvinsku zmizet kvůli těžbě černého uhlí úplně z mapy. Obec se tehdy téměř vylidnila.
Svou zkázu však přežila. V posledních letech se naopak nebývale rozvíjí, s okolními šachtami našla společnou řeč. Navíc kvůli ekologii v poslední době velmi experimentuje.
„Postavil jsem si ve Stonavě nový dům před dvěma lety. Bydlí se tady dobře, pohodově, na nic si nestěžuji. Já sám dělám na povrchu na šachtě. Na svůj dům vidím přímo z práce, mám ho tak pod neustálou kontrolou,“ přiblížil jeden ze stonavských obyvatel, Stanislav Pavelek. Před léty podle něj obec kvůli poddolování zmizela prakticky ze dvou třetin. „kdysi měla pět až šest tisíc obyvatel. Nyní jich zůstala asi jedna třetina,“podotkl.
Niewiele jest gospodarstw w branży rolniczej, które prywatyzacyjną gorączkę przeżyły bez szwanku. Jedną z tych nielicznych jest Ferma Stonawa, którą w roku 1992 sprywatyzował, czyli kupił od skarbu państwa, stonawianin z pochodzenia i mieszkaniec Olbrachcic z wyboru, Tadeusz Koch.
Stonava - Zcela zmodernizovanou halu pro patnáct set chovných selat otevřela před nedávnem Farma Stonava. Zvířata jsou ustájena na plastových roštech, jednotlivé sekce jsou vzduchotěsně odděleny, o tepelnou pohodu a čistý vzduch v jednotlivých devíti sekcích se stará elektronický řídicí systém. O odchov selat je dobře postaráno, a to dle směrnic Evropské unie, hlavně je zde dostatek místa, vynikající vzduchotechnika a velmi přísná hygiena. Stonavská farma, která již několik let sbírá odměny pro nejlepšího chovatele, se dostala mezi desetinu odchoven v zemi splňujících tyto přísné normy.
STONAVA - Dvoutisícová Stonava na Karvinsku by v budoucnu možná mohla získávat energii z prasečího hnoje. Majitel tamní farmy s prasaty nyní jedná s obcí o případné výstavbě bioplynové stanice. Starosta Ondřej Feber řekl, že nápad považuje za zajímavý a po poradě s právníky by výstavbu takové stanice chtěl navrhnout zastupitelům.
Vlastníte Farmu Stonava. Před časem jste provedl rekonstrukci porodny prasnic. Stání prasnic jste řešil instalací kotců Agrivan. Proč jste se rozhodl pro sysém Agrivan?
Výběr technologie jsem dělal vlastním úsudkem. Během jednoho roku jsem navštěvoval české i zahraniční výstavy (v Londýně, Hannoveru i v Paříži) a některé nově rekonstruované provozy. Vystavovatelé často argumentují cenou. Nejdůležitější pro mé rozhodnutí byla kombinace dostupné ceny a vysoké kvality provedení. Důraz jsem kladl na úroveň wellfare ustájených prasnic. Po jednání s firmou Agrico Třeboň na výstavě Techagro v Brně v roce 2002 jsem se rozhodl pro systém Agrivan, tedy vyvýšený kotec se záchytnou vanou. Firma Agrico mne zaujala důsledným řešením problémů vznikajících vždy ve vztahu mezi technikou ustájení a zvířaty a samozřejmě úrovní odborných znalostí svých pracovníků.