- Úvod
- Rostlinná a živočišná výroba
- Stonava má náskok - tepelné čerpadlo
Stonava má náskok - tepelné čerpadlo
7. února 2007
První peníze do alternativního vytápění investovali ve Stonavě už před třemi lety. Hloubení vrtů do nitra země a pořízení tepelného čerpadla, které geotermální energií vytápí v hornické obci na Karvinsku radnici a dům s pečovatelskou službou, přišlo tehdy na několik milionů korun.Mnozí z místních nad tím kroutili hlavou jako nad bláznivým nápadem starosty Ondřeje Febera. Jenomže radnice a dům pro seniory od té doby šetří na teple několik desítek tisíc korun ročně. Geotermálnímu topení se ve Stonavě už dávno nikdo nesměje. Stejným způsobem, případně důlním plynem, se tam dnes topí i v kostele, v několika rodinných domech, ve škole. Celkově obec vyrábí z alternativních zdrojů třináct procent veškerého tepla, které spotřebuje. A cílem místní radnice je, aby se stala energeticky co nejvíc soběstačnou obcí, nezávislou na velkých výrobcích energií, kteří hrozí dalším a dalším zdražováním.
Bez dotací to nejde
Potíž je v tom, že bez státních dotací se zelená energie vyrábět nedá - jde o příliš drahý špás.
Větší tepelné čerpadlo přijde na miliony, menší zařízení na vytápění rodinných domků řádově na statisíce.
Stonavští se mohli do svých úsporných investic pustit jen díky tomu, že zatím dostali ze Státního fondu životního prostředí šest milionů korun. "Asi čtyřicet procent z toho tvoří nízkoúročená půjčka, zbytek jsou dotace," říká mluvčí místní radnice Dorota Havlíková.
S dotací počítá i majitel Farmy Stonava Tadeáš Koch. "Tvrdím, že kdo ze zemědělců si nepostaví bioplynovou stanici teď, za pár let zapláče.
Vlastní výroba energie je totiž jednou z mála cest, jak stabilizovat hospodaření v situaci, kdy ceny zemědělských produktů klesají a vstupy - včetně energií - naopak trvale zdražují," říká podnikatel, který chová čtyři tisíce prasat a bioplynová stanice by mu řešila nejen topení, ale také likvidaci prasečí kejdy a dalších odpadů. "Bez dotace se ale do takové stavby nemůžu pustit," dodává.
Ze státních podpůrných programů je dnes možné podle Kocha pokrýt až 50 procent nákladů podobné investice.
"V dotaci z Fondu životního prostředí už moc nedoufám, ale šanci vidím na ministerstvu průmyslu, které tyto projekty podporuje také," říká.
Feber: chceme pokračovat"Rádi bychom v úsporných energetických investicích pokračovali, jenomže pokladna na Fondu životního prostředí je stále prázdnější," posteskl si starosta Feber, který volá po tom, aby se příspěvky do fondu na podporu "zelených" projektů zvedly.
Pomohlo by prý také zjednodušit podmínky pro získávání podpor. "Máme co dohánět. Naše republika nesplňuje plán na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Prozatím nejsme schopni vyrobit ani pět procent energie ekologickou cestou. Přitom trend v Evropské unii je takový, že obce, které se vydaly podobnou cestou jako my, musí dokázat, že vyrobí násobně víc energie."
Autor:
Zuzana Kubátová
www.ihned.cz/kubatova