- Úvod
- Rostlinná a živočišná výroba
- Stonavě se říká Kuvajt severní Moravy
Stonavě se říká Kuvajt severní Moravy
20. srpna 2006
Na konci osmdesátých let minulého století měla Stonava na Karvinsku zmizet kvůli těžbě černého uhlí úplně z mapy. Obec se tehdy téměř vylidnila.Svou zkázu však přežila. V posledních letech se naopak nebývale rozvíjí, s okolními šachtami našla společnou řeč. Navíc kvůli ekologii v poslední době velmi experimentuje.
„Postavil jsem si ve Stonavě nový dům před dvěma lety. Bydlí se tady dobře, pohodově, na nic si nestěžuji. Já sám dělám na povrchu na šachtě. Na svůj dům vidím přímo z práce, mám ho tak pod neustálou kontrolou,“ přiblížil jeden ze stonavských obyvatel, Stanislav Pavelek. Před léty podle něj obec kvůli poddolování zmizela prakticky ze dvou třetin. „kdysi měla pět až šest tisíc obyvatel. Nyní jich zůstala asi jedna třetina,“podotkl.
Stonava podle obyvatel mění tvář k lepšímu. „Pořád se staví něco nového, opravuje. Přibývá rodinných domků, které se tady stavějí na nových parcelách,“vylíčil Pavelek. Stanova chce snížit průměrný věk občanů, proto se snaží udržet co největší množství mladých lidí a manželství.
Drancování uhlí není vidět
Následky drancování pod zemí jsou na povrchu dobře zakryty. Každých pět let se musí zástupci dolu ČSM a obce Stonava sejít a dohodnout východiska přijatelná pro obě strany.“Pro naši obec by bylo jednoduché vyhnout se problémům s těžbou a do budoucna jí úplně pod zástavbou zabránit. Vždy ale máme na zřeteli tisícovky zaměstnanců z Havířovska a Karvinska. Nebýt dolů, tito lidé by mohli přijít o práci,“ podotkl starosta Ondřej Feber (nestr.). Obec má z těžby určité finanční výhody. „My ovšem říkáme, že to jsou jidášské peníze. Obec na nich nijak nezbohatne, protože je vkládá do údržby a opravy infrastruktury, například cest, parkovišť a podobných staveb,“ dodal Feber. Šachta společně s radnicí například připravuje pozemky k nové rodinné zástavbě v centru obce.
Ač se na území hornické obce dobývá uhlí, paradoxně nejvíc investuje do návratných zdrojů energie. Již druhým rokem se může pyšnit několika domy a kostelem vytápěnými energií pocházející z nitra země. Teď navíc bude možná získávat energii z prasečí kejdy. Bioplynová stanice by mohla vytvořit elektrickou energii za necelé tři milióny ročně a vyřešit další problém – co s tunami zapáchajícího hnoje?
„Kejda, která projde reakcí v bioplynové stanici, už nesmrdí a dá se dobře využívat jako hnojivo,“ uvedl majitel Farmy Stonava Tadeáš Koch, který chová čtyři tisíce prasat. „Již jsme o tom nápadu hovořili a mně se jeví jako velmi zajímavý. Potom, co vše nechám prověřit našimi právníky, návrh předložím zastupitelům,“ poznamenal starosta Feber.
„Obec by na výstavbu této ekologické investice mohla dostat státní dotaci podobně jako na geotermální vytápění radnice a kostela. „Již teď šetříme na ohřevu těchto budov desítky tisíc ročně, a co více, nezatěžujeme tím životní prostředí. Ekologie je jednou za našich priorit, což dokazuje nejen geotermální vytápění.,“ podotkl Feber.
Při výrobě bioplynu by se zpracovávala nejen kejda, al i tráva a seno, s nimiž si obec neví rady. „To vše se smíchá a vloží do reaktoru, kde vzniká bioplyn. Ten se odvádí do kogenerační jednotky, která z něj vyrobí elektřinu a teplo,“ vysvětluje Koch. Ta by se využívala pro potřeby farmy a zbytek by obec Stonava odprodávala SME. Stonava by tak dále podle radnice posílila svoji pověst Kuvajtu na severní Moravě.